sobota, prosince 18, 2004

Konopí v Asii 2

Konopí bylo díky svým omamným vlastnostem ceněné více než ostatní léky, které měly vliv pouze na organismus nemocného: Účinků konopí se využívalo v několika různých školách hlavně indické medicíny. Bharaprakáša z 16. století popisuje konopí jako silně aromatickou látku, jež zlepšuje náladu, podporuje trávení a reguluje vyměšování žluče, a proto je předepisuje pro zvýšení chuti k jídlu, zlepšení trávení a zkrášlení hlasu. Bylinkáři však zároveň nabádali k opatrnosti a střídmosti, protože byli přesvědčeni, že nadměrné užívání konopí způsobuje sterilitu; u mužů "vysuší pramen příštích pokolení" a u žen "mléko z prsou".
Pěstování konopí v Číně sahá až do mladší doby kamenné, což vede k domněnkám, že konopí původně nepochází ze střední Asie, ale spíše z Číny.
Jistý taoistický kněz v 5.stol.př.n.l. píše, že věštci používají konopí a žen-šen, aby mohli putovat časem a vyjevovat budoucí události. Na základě důkazů lze předpokládat, že o halucinogenních vlastnostech konopí věděli již staří Číňané a se vší pravděpodobností jich i využívali. Dochované záznamy o mafere "plodech konopí" uvádějí, že pokud se užívá v nadbytku, navozuje "vidění démonů". Užívání konopí pro jeho halucinogenní účinky bylo v raném období nepochybně spjato s čínským šamanismem. Když však v 15. století začali do Číny pronikat první Evropané, šamanství bylo v úpadku a používání omamných rostlin postupně ochabovalo, až nakonec upadlo v zapomnění a konopí se používalo pouze jako zdroj odolného vlákna.
V hinduismu, "bhang" stojí po boku samotného Šivy již od stvoření světa a je s ním neodlučně spjat. Z textu Atharva Vedy jednoznačně vyplývá, že intoxikace "posvátnou trávou Bhang" dovoluje člověku vstupovat v kontakt se Šivou. Indické védy opěvují konopí jako jeden z božských nektarů, který člověku zaručí počínaje dobrým zdravím, přes dlouhý život, zjevením bohů konče.
"Dar bohů" se těšil značné oblibě zejména v lidovém léčitelství starověké Indie. Lidé věřili, že konopí oživuje mysl, prodlužuje život, zbystřuje úsudek, snižuje horečky a léčí nespavost a úplavici. Účinku konopí se využívalo v několika různých školách indické medicíny.
Proslulost tohoto všeléku se rychle šířila a konopí pronikalo do nových oblastí.
V Persii se konopí podle lidového vyprávění začalo používat s příchodem indických poutníků za vlády Khursu (531-579). Dnes však víme, že jeho používání bylo rozšířené již v 1.tisíciletí př.n.l. mezi Asyřany, kteří jej používali jako kadidlo.
Islámská víra vystoupila proti používání hašiše hned na počátku, ale rozšíření konopí přeš Malou Asii na západ se jí zabránit nepodařilo. Již v roce 1378 se arabské úřady pokoušely konopí ze země vymýtit zavedením tvrdých postihů, avšak marně.

Konopí v Asii 1

Konopí, tato rostlina původem z Asie, je jednou z nejstarších pěstovaných plodin. Jeho semena se našly na různých neolitických nalezištích. Zřejmě rostlo jako plevel v okolí pradávných osad, a později zdomácnělo. Původní účel pěstování konopí dnes již stěží určíme. Užívání hospodářských rostlin se obvykle vyvíjí od nejjednoduššího k složitějšímu, a proto lze předpokládat, že člověka na konopí nejprve zajímalo odolné vlákno. Každopádně později konopí, kvůli jeho všestrannému využití, používaly prakticky veškeré starověké vyspělé kultury.
Zbytky konopného vlákna staré 6.000 let, se podařilo objevit v kolébce asijské civilizace, v Číně. Na území Turkestánu. v Tchajwanu byly objeveny starověké pozůstatky paliček na roztloukání konopného vlákna a otisky konopného provázku ve vypálené keramice. Primitivní člověk, bez ustání hledající nové zdroje potravy, musel brzy nalézt jedlá semena. Ta jsou velice výživná a bylo by tedy velmi nepravděpodobné, kdyby je naši předci, přehlédli. Archeologické nálezy konopných semen v Německu, staré nejméně 2500 let, naznačují právě tento způsob použití. Konopná semena se používají v tradiční východoevropské kuchyni již od dávných dob.
Brzy na to musel tedy zákonitě objevit i extatické a halucinogenní účinky této rostliny. Díky ní mohl vstoupit do vyšších sfér bytí a není vyloučeno, že konopí tak stálo u zrodu prvotní náboženské víry. Konopí bylo již od dávných dob považováno za osobní dar bohů, za posvátný prostředek komunikace se světem duchů. Náboženské využití konopí a jeho halucinogenních účinků dosáhlo největšího významu pravděpodobně v oblastech Himálaje a tibetské náhorní plošiny. Podle tradice mahájány jedl Buddha při překonávání šesti stupňů askeze, které vedly k jeho osvícení, pouze jedno konopné semínko denně.
Další velmi starý způsob využití této hospodářsky důležité rostliny byl v lidovém léčitelství a je nutno dodat, že halucinogenní vlastnosti byly často neoddělitelnou součástí léčebného procesu. První zmínky o terapeutickém použití konopí pocházejí od čínského císaře a bylinkáře Šennunga, který je před pěti tisíci lety předepisoval při léčení malárie, beri­beri, zácpy, revmatických bolestí, roztržitosti a ženských nemocí.

čtvrtek, prosince 09, 2004

Chemicke slozeni cannabis

Cannabis je unikátní rostlina, výjimecná v mnoha smerech. Jedním z nich je, že tento rod je jediným známým ve svete rostlin, jenž pusobí na psychiku zpusobem, který privádí poživatele do stavu opojení, zvaného v anglictine "high" (výrazu zatím zrejme nepreloženého a asi nepreložitelného, když nevezmeme v úvahu ruzné lokální slangové výrazy jako moravská "špica"). Ten je prícinou obliby Cannabis, a tedy obvykle i cílem, proc osoba, dosud s minimálními zemedelskými ambicemi, vynakládá úsilí, na jehož konci jsou žne a kýžené zpracování úrody. Na rozdíl od psychoaktivních látek, které produkují jiné rostliny, cannabionidy nepatrí do skupiny alkaloidu, - i v tomto smeru je Cannabis výjimecná. O prvním chemickém výzkumu marihuany se dá hovorit již v polovine minulého století, ale teprve v šedesátých letech našeho veku bylo snažení završeno rozhodujícími výsledky: Byl izolován delta-9-tetrahydrocannabinol. , hlavní biologicky aktivní látka konopí, a bylo navrženo schéma biosyntézy cannabionidu. U cannabionidu byly od té doby již izolovány desítky, vetšinou jsou ovšem zastoupeny v nepatrném množství a obvykle také nemají dostatecné úcinky. Nekteré jsou oznacovány za homology ci analogy tetrahydrocanabionolu, tzn. Že jsou podobné co do struktury, ale vlastnosti mají ruzné, nebo naopak pres strukturální odlišnosti se projevují obdobné úcinky. Množství a zastoupení cannabionidu má zásadní význam na to, jaké vlastnosti bude mít rostlina z hlediska psychoaktivních úcinku, tedy jakou bude mít "potenci". Tímto pojmem je postihována pro pestitele marihuany nejduležitejší vlastnost rostliny, její psychotropní "síla". Žádoucí je samozrejme rostlina o vysoké potenci. V následujícím prehledu bude uvedeno nekolik hlavních látek této skupiny, které se vyskytují v pryskyricné, živicné látce, produkované rostlinou.

Konopi a medicina

Léčebné účinky cannabis jsou lidstvu známy už po tisíciletí. Vůbec prvním národem, který jich začal využívat byly zřejmě staří Čiňané. Nejstarší dokumenty hovořící o cannabis jako o léčivé bylině pocházejí z období kolem roku 2300 př. n. l., kdy v Číně vládl císař Šen Nung, který předepisoval samičí konopí (chu-ma) k léčení mnoha chorob (např. zácpy, malárie, revmatismu). V Indii se hojně používalo konopí indické (cannabis indica) jako jedna z ingrediencí různých bylinných a minerálních směsí, které byly používány jako afrodisiakum a k léčení desítek nemocí jako třeba epilepsie, žloutenky, zácpy, horečky atd.Konopí bylo známo i ve starověkém Řecku - lékař Pedacius Dioscorides o něm napsal, že zmírňije porod, pomáhá při bolení uší a klidní záněty.
V evropské medicíně nemá nemá konopí zas až tak dlouhou historii. Zmínky o jeho blahodárných účincích byly nalezeny ve středověkých herbářích Williama Turnera a Nicholase Culpeppera. Ten ve svém díle zmíníl, že cannabis mimo jiné zmírňuje koliku a zastavuje krvácení. Velký rozmach zaznamenala konopná medicína v Evropě ke konci devatenáctého století. O její rozšíření se nejvíce zasloužil kalkatský profesor chemie William O’Shanghnessy, který podal detailní popis intoxikace a účinků THC. Evropští farmaceuti začátku dvacátého století zjistili, že konopí přímo léčí nebo zmírňuje symptomy alkoholismu, úplavice, migrény, otravy krve, lepry a mnoha dalších. V tomto období bylo konopí podrobeno mnoha studiím a testům, při nichž se například zjistilo, že patří mezi jedny z nejbezpečnějších medikamentů - s poměrem účinné a smrtelné dávky 1 : 40000. Podle klinických experimentů konopí zlepšuje noční vidění a snižuje nitrooční tlak čímž zmírňuje účinky zeleného zákalu. Během mnoha let výzkumů bylo postupně dokázáno, že konopí pomáhá při:

dýchacích potížích - THC způsobuje rozšíření průdušek (bronchiální diletaci) což značně ulehčuje astmatikům. Navíc bylo dokázáno, že potlačuje kašel.
chemoterapii - pacienti s rakovinou podstupující chemoterapii často trpí žaludečními potížemi - konopí zamezí nevolnosti až u 80% z nich.
rakovině - bylo zjištěno, že cannabinoidy výrazně zpomalují růst zhoubných nádorů. Navíc nemají vedlejší účinky, jako jiné způsoby léčby
artritidě - obklady z kořene cannabis ulevují při bolestech kloubů
alkoholismu a závislosti na tvrdých drogách - pokud je marihuana použita jako alternativa alkoholu a tvrdých drog může závislé zbavit závislosti. Sama přitom není návyková. Např. v Kostarice, kde se konopí běžně kouří, je daleko méně alkoholiků než jinde.
bolestech - THC působí jako analgetikum. Při kombinaci s morfinem se účinnost tohoto opiátu mnohonásobně zvyšuje, takže stačí menší množství této nebezpečné drogy
nespavosti - podle anglického lékaře J. Reynoldse neexistuje proti insomnii lepší lék
oparech - THC se váže na oparové viry a deaktivuje je
depresi - účinné látky marihuany mají silně euforizující účinky.

Na rozdíl třeba od alkoholu nehrozí závislost ani jiné poškození fyzického a psychického zdraví Jak vidíte využití konopí v medicíně je opravdu velmi mnohostranné. Přesto však není, až na světlé vyjímky, v západních zemích jako léčivo používáno.