Vlákno, listí a kořen

Vlákno konopné vyniká velkou pevností, potřebné pro provazy a lana, též však pro pevné plachty, pytle a pod. a jemnější vlákna čistá či míchaná se lnem či bavlnou též pro dobrá plátna. Moderní kotonisační metody velmi rozšiřují jeho použití. Dnes možno z konopných vláken vyráběti i zboží soukenné. Konopná koudel je důležitá jako těsnění potrubí, též na čištění strojů, lokomotiv a pod. Z konopného pazdeří lze vyrábět isolační tabule, stavební hmoty, lze jím topit (má ca 3 670 kalorií), lze je velmi snadno zcukernit, dává 60 % cukru a 20 % pentosanů. Konečně i pektinové hmoty mezi vlákny by snad šlo při jiných methodách získávání vlákna, než močením (máčením), využít. Lze využít pazdeří i na výrobu papíru a umělého hedvábí. blíže o tom všem poučí kniha: M. Peliščuk a A. Hadinec: Len a konopí. (knižnice textilního a oděvního průmyslu, Praha 1952). Dříve se vyrábělo ze zbytků stonků a pařízků i uhlí, které prý bylo zvláště dobré pro střelný prach. …

Listí, které činí až 20 % sklizně, lze využít co mrvy s 5 - 6 % N, hlavně proto, že se dobře v půdě rozkládá. Kořen sloužil kdysi co léčivá droga.

Něco pro rolníky

"Kultura konopí je velmi výhodná, potřebuje sice dobré hnojení, ale ne mnoho pletí, nejvýše na počátku, naopak samo plevel vyhubí, jakmile povyroste a lze ho právě k odplevelení polí použít. Zlepšuje kvalitu půdy, hlavně odpadovými, dobře tlejícími listy a skleníkovým mikroklimatem mezi jeho vysokými stonky vznikajícím, je velmi odolné proti škůdcům (antibiotika) a na semeno je velmi vhodné pěstit je jako meziplodinu, hlavně mezi zelím a kapustou, odpuzuje bělásky. Je výbornou předkulturou pro velmi náročné plodiny. Tvrdí se, že brání účinku fytopathogenním plísním bramborů, je-li mezi nimi vyseto.

Konopí má dlouhé kůlové kořeny a může čerpat vodu i z velké hloubky, stačí mu již 250 - 300 mm vodních srážek ročně. …
Ze 725 q stonků lze získat 100kg konopných vláken. při pěstění na semeno připadá z celé rostliny na semeno kol 10 %, něco více na kořen, stonek činí nejvíce, kol 60 %, listy kol 20 %.

Zvláště dobře se hodí kultura konopí pro odvodněné půdy rašelinné, udržuje dobře vhodnou strukturu půdy.

Cannabis. Znovu cannabis

Pojmenování hašiš je odvozeno od radikální muslimské sekty Assainů, která byla založena ve 12. století. Arabské substantivum hašíšijúni znamená vyznavač hašiše. Od toho pochází hašišin, osoba oddaná hašiši.
Konopí znají lidé více než pět tisíc let. Dokládají to například rozmanité báje. Jedna staroindická legenda se zmiňuje o "elixíru nesmrtelnosti", který kdysi připravili dva démoni, a to déva a ašuva, podle pokynů velkého boha Višnua. Pomocí hory, již nesla na zádech obrovská želva, se jim podařilo změnit vodu v oceánu v lahodný nektar. Do tohoto průzračného nápoje spadlo několik Višnuových vlasů a ty pak byly unášeny proudem do zázračného údolí, kde se proměnily ve zvláštní rostlinu, obdařenou mocí rozesmát i toho nejsmutnějšího člověka na světě. Konopí bylo mnohými národy uznáváno jako božstvo a mnohostranný zdroj zdraví a společenského a duchovního bohatství. Konopě setá pochází ze Střední Asie a odtud se rozšířila prakticky po celém světě. Ve staré Číně a Indii se konopí pěstovalo také pro jeho léčebné účinky. Bohatým zdrojem informací o psychotropních vlastnostech této rostliny jsou indické kultury. Konopí bylo nezaměnitelnou součástí posvátných nektarů védské indie používaných při náboženských obřadech. Také v Evropě jsou archeologické nálezy konopí velmi ranného data. "Nejstarší doposud poznaný nález konopí pochází z doby ještě předgermánské (z Eisenbergu v Thuringen). Archeologické nálezy ovšem existují i pro dobu rané doby germánské. V popelu pohřební urny z Wilmersdorfu v Brandenbursku byla nalezena semena Cannabis sativa. Tento nález je datován do 5. století př. n. l. (Reininger 1968, in Ch. Ratsch: Konopí...) V jihoněmeckých hrobech ze stejného časového období byla nalezena semena semena konopí, konopná vlákna a celá květenství (Kessler 1985, tamtéž)." Z toho Ch. Ratsch usuzuje, že "konopí bylo již v prehistorické době užíváno u jihogermánských kmenů rituálně, právě jako pohřební předmět."
V Evropě bylo konopí původně rostlinou léčivou, potom teprve přadnou a olejnou. Semenec byl potravinou, ještě ve středověku dosti ceněnou. Uvádí se i vliv na zlepšování půdy a vlastnosti, škodný hmyz a fytopatogenní plísně zahánějící.
http://www.darius.cz

Cannabis - rostlina dvou tváří

Marihuana, cannabis, konopí - Cannabis indica
Cannabis sativa
Cannabis ruderalis
Jde o tři druhy, podle jiné klasifikace má rod Cannabis čeledi Cannabaceae jen jeden velmi variabilní druh - C. sativa L., s dvěma poddruhy, sativa a indica. První je spíše severní a dává víc vláken a oleje, obsah psychoaktivně působících látek je velmi nízký nebo se vůbec nevyskytují. Druhá je spíše jižní a dává více omamných pryskyřic - často je obsah psychoaktivně působících látek velmi vysoký (Cannabis sativa L. var indica Lam). Rostliny prvého poddruhu (resp. druhu) jsou velmi vysoké (až 4 m), mají silný, vláknovitý stonek, jsou jen velmi málo rozdvojeny a mají řidší listoví. Rostliny druhého poddruhu (druhu) jsou nízké (do 1,2 m) a velmi husté, stonek není tolik vláknitý, jsou silně rozdvojeny a mají velmi husté listí.

Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924 - rostliny jsou velmi malé (60 cm), mají tenký, slabě vláknovitý stonek, nejsou téměř vůbec rozdvojeny a listoví není příliš husté, oproti tomu listy jsou poměrně velmi velké. Obsah působících látek není ani nízký ani vysoký.
SCHULTES (1975) uznává také křížení X Cannabis intersita SOJAK 1960 mezi Cannabis sativa a Cannabis ruderalis.
Všechny druhy konopí jsou dvoudomé, t.z. vytváří samičí a samčí rostliny. Samčí rostliny jsou zpravidla menší a méně rozdvojené nežli samičí. Dochází ovšem také k obojakým útvarům. Z hlediska kulturního jsou samičí rostliny mnohem důležitější. Vytvářejí pevnější vlákna a více psychoaktivních látek, stejně jako výživných semen.
Původně bylo konopí přiřazováno do řádu Urticaceae (kopřivovité). Konopí ale patří podle novějších výzkumů do řádu Cannabaceae (konopovité), čeledi Moraceae (morušovité). Nejbližším příbuzným je chmel Humulus lupulus, který přináleží ke stejné rodině jako Cannabaceae. Další příbuzní ještě nebyli popsáni. Konopí pochází pravděpodobně z centrální Asie. Odsud se lidským přičiněním rozšířilo do celého světa. Je možné, že se ony tři druhy konopí vyvinuly na základě pěstění a selekce člověka. V dějinách konopí rozlišuje SCHULTES (1975) tři fáze: divokou formu, kulturní formu a zdivočelou formu. Další příbuzní ještě doposud nebyli popsáni.
Botanické a taxonomické dějiny konopné rostliny jsou podobným způsobem zmatené jako stav zákonnosti. Byly-li již u arabských lékařů, otců botaniky a zakladatelů moderní binominální taxonomie, známy různé druhy konopí, dnešní moderní botanika udržuje až do současnosti pojetí, že existuje pouze jeden druh konopí s mnoha lokálními variacemi (SMALL 1978). Často se činí rozdíl mezi vláknovým, technickým konopím a indickým konopím. Z toho byly vyvozeny i právnické důsledky. Pěstování vláknového konopí bylo povoleno, zatímco "omamné" indické konopí bylo zakázáno a zákonem pronásledováno.
V průběhu dějin botaniky byla publikována následující označení jednotlivých druhů nebo variant konopné rostliny:
Cannabis sativa LINNÉ 1737
Cannabis Lupulus SCOPOLI 1772
Cannabis indica LAMARCK 1783
Cannabis foetens GILIBERT 1792
Cannabis erratica SIEVERS ex PALLAS 1796
Cannabis macrosperma STOKES 1812
Cannabis generalis KRAUSE 1905
Cannabis americana HOUGHTON et HAMILTON 1908
Cannabis gigantea CREVOST 1917
Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924
Cannabis pedemontana CAMP 1936
X Cannabis intersita SOJAK 1960
http://www.darius.cz

SVATÁ ROSTLINA

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Konopí je svatou rostlinou, trávou moudrosti pro stoupence hnutí rastafariánů. Ti ji nazývají ganja a považují ji za léčivou duchovní a duševní potravu. Kouření, které je pro ně náboženským rituálem, jim pomáhá při meditacích. Rastafariánské hnutí, zrodivší se na Jamajce, má své kořeny v duchovních tradicích Afriky (používání marihuany stejným způsobem). Ganja zasahuje do duchovního i společenského života rastafariánů založeného na toleranci, bratrství, pěstování moudrosti, lásce k hudbě, života zaměřeného proti jakékoli formě rasového, kulturního a sociálního útlaku, zejména zkorumpovanému západnímu systému a jeho falešným hodnotám.

Za svatou rostlinu považují konopí také některé koptské křesťanské sekty z Egypta a Etiopie. Etiopská křesťanská koptská církev využívá marihuanu při svých náboženských obřadech přes 2000 let. Věří, že posvátná "zelená bylina z pole" v Bibli je vlastně konopí, z kterého byla i kadidla a mazací oleje. Koptští kněží také trávu kouří, v důsledku čehož mají problémy v zemích, kde dnes zuří válka proti "droze zvané marihuana".

DÍVKY NA KOŠTĚTI

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz
Psychoaktivní účinky konopí byly známy také antickým a středověkým alchymistům. Konopí je přiřazeno znamení skopce, planeta Saturn a prvek vod. Vedle dalších psychoaktivních rostlin užívali alchymisté konopí k dosažení změněných stavů vědomí, transformaci ducha či zažití podílu na nesmrtelnosti skrze transcendenci času pod vlivem konopí. Od alchymie není nikdy daleko k magii. Má se za to, že slovo "magie" je odvozeno od zarathuštránů - "Magi" (mágové). Některé aspekty náboženství těchto perských mudrců byly založeny na rostlině konopí - měla být hlavní náboženskou svátostí a medicínou jejich kněžské hierarchie. Spolu s dalšími psychotropními látkami přispělo konopí ke vzniku pověr o čarodějnicích létajících na koštěti. Rowan Robinson ve své "Velké knize o konopí" poukazuje na zajímavou domněnku některých badatelů, že byla cannabis nedílnou ingrediencí k přípravě mastí, která se pak měla intravaginálně - násadou koštěte - aplikovat o sabatech čarodějnic. "Neuschopňovala-li tato formule k létání, navozovala snad poměrně erotický stav astrálního putování."

MYSTICKÝ SEX

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz
Ve smyslu afrodiziaka se užívá konopí v praktikách mystického sexu, například v tantrismu, erotickém kultu starých Indů. Kouření nebo inhalování konopí, většinou ve směsi s durmanem, zde slouží jako pomocník k ponoření se do nadcházejícího vytržení a poznání skrytých zázraků bytí. Konopí má být také tím nejvhodnějším prostředkem k získání velké sexuální vytrvalosti, důležité ke zdárnému průběhu rituálu. Není to samozřejmě všelék na dlouhotrvající erekci. Stejně tak jeho nevhodná konzumace může otupit zájem o sex a člověka uspat.

DAGGALAND

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Nadšenými uživateli konopí v Africe jsou také Pygmejové. Konopí - dagga - je pro ně svátostí a lékem zároveň. Věří, že jim jeho kouření dá potřebnou sílu pro namáhavé lovy zvěře. Mashonové zase říkají, že konopí erotizuje a zlepšuje pracovní sílu a výkon. Thontové tvrdí, že dagga (pro ně tráva poznání) činí člověka moudřejším. Africké kmeny Pygmejů, Zuluů a Hotentotů používají konopí také jako výchovného prostředku. Spáchá-li někdo hrdelní zločin, uzavře se provinilec do malého prostoru, ve kterém je přinucen kouřit obrovské množství cannabis. To až do té doby, dokud neupadne do bezvědomí. Po probuzení se tento způsob trestu může opakovat. Člověk, který prošel tímto "nápravným zařízením", už prý nikdy v životě podobný zločin nespáchá. Baloubové zase používali daggu ke sjednocení různorodých podmaněných kmenů. Dagga byla prostředkem k dosažení harmonie a spolupráce mezi národy, které se sjednotily pod jménem benaRiamba - synové konopí. Chápe se také jako božstvo, které chrání před fyzickou a duševní újmou. Obřad riamba se dodnes udržuje na území Konga.