Objektivní účinky THC

Kromě účinků na psychiku THC pochopitelně způsobuje i některé dočasné fyziologické změny. Dle mých informačních zdrojů to jsou:

rozšířené zornice
zarudlé oči
zrychlený puls
zvýšená chuť k jídlu, zejména na sladké
pot páchnoucí po spálené trávě či listí

Všechny položky tohoto seznamu (až na tu chuť k jídlu, která je během intoxikace velmi častá) jsou značně diskutabilní. Výskyt zarudlosti očí a páchnoucího potu je věc krajně nepravděpodobná (zřejmě ani nesouvisející s THC).
Z užívání cannabis plynou i nějaká zdravotní rizika. Většinou vyplývají ze způsobu aplikace - pokud uživatel marihuanu kouří, tak mu hrozí podobná nebezpečí jako kuřákovi běžných cigaret - dehet z konopí navíc obsahuje více karcinogenních látek než cigarety. Je ale nutné si uvědomit, že málokdo kouří 20 a víc jointů (!) denně, takže pravidelný kuřák marihuany je na tom pořád lépe než průměrný kuřák cigaret. Samotné účinné látce cannabis - THC nebyly přes mnoho výzkumů prokázány negativní účinky na lidský organismus. S velkou rezervou je třeba brát tvrzení, že ten, kdo začne užívat marihuanu, téměř automaticky přejde na opiáty - to je nesmysl !

Subjektivní účinky THC

Účinky THC na lidskou psychiku se liší individuum od individua. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Většinou ale platí, že při prvních použitích se nemusí dostavit žádný pozitivní efekt. Ovšem po několika intoxikacích lze už téměř jistě očekávat žádoucí zhulenost. Ta při kouření nastoupí do několika minut po aplikaci. Prvním projevem zhulenosti je subjektivní zpomalení všeho dění (zejména vlastních pohybů a myšlenek). Člověku připadá, že vzduch jakoby zhoustl a on v něm jen zvolna proplouvá místo toho, aby prováděl všechny ty běžné nervózní cukavé pohyby. Vznik jakési kontinuity se netýká jen tělesných pochodů, ale i myšlenek. Ty vznikají daleko větší rychlostí než obyčejně. Někdy je člověk schopen držet nečekaně dlouho linii určité myšlenky a dojít tak v daném myšlenkovém pochodu mnohem dál než v "reálu". Jindy je naopak pocitů a dojmů tolik, že je nemožné se kterémukoliv z nich věnovat hlouběji.
Člověk pod vlivem THC je schopen zaměřit svou pozornost na část prožívaného (ať už se jedná o myšlenku nebo nějaký vizuální či jiný vjem). Tato tendence vnímat část subjektivní reality hlouběji a důkladněji než to ostatní se u člověka, který je právě high, projevuje prostě tím, že je "mimo". Jeho schopnost vést například rozhovor není snížená - pokud chce, může se chovat naprosto normálně (jak nesnášim tohle slovo !), ale nebude to dělat, protože se jedná o nesmyslnou křeč. Raději se potopí do svých myšlenek a okolí téměř nevnímá. Jindy se ovšem nemusí tahle meditativní nálada vůbec dostavit - může přijít jednoduchá sdílná vysmátost, pro kterou trávu používá naprostá většina jejich konzumentů.
Dalším z obvyklých efektů THC je mnohonásobné zvýšení představivosti. Při zavřených očích přícházejí bez jakékoliv vědomé snahy propracované obrazy. Ty většinou nebývají statické, ale dost (...) pohyblivé. Sekvence bývají natolik zajímavé a strhující, že člověk může klidně vydržet se zavřenýma očima i několik hodin.
Často se též dostavuje jakási hypercitlivost. Člověk pak vše vnímá daleko intenzivněji a s větší hloubkou. Informace dodávané smysly získavají novou kvalitu a vyšší intenzitu. Potom může například působit neuvěřitelné potěšení přejíždět rukou po rozmanitých površích, poslouchat svůj dech nebo kroky...

Popis a výskyt

Botanická klasifikace konopí byla po dlouhou dobu nejasná, protože botanici se nemohli shodnout na příslušné čeledi. Vědci řadili konopí nejprve do čeledi kopřivovitých (Urticaceae) a později do čeledi morušovníkovitých (Moraceae). Dnes se konopí obvykle zařazuje do zvláštní čeledi konopovitých (Cannabaceae), kam vedle konopí patří pouze chmel (Humulus). Také klasifikace celého rodu je poměrně složitá a nejednotná. Velmi často se uvádějí tři druhy, a to konopí seté - Cannabis sativa (Linné 1737), konopí indické - Cannabis indica (Lamarck 1783) a konopí plevelné - Cannabis ruderalis (Janischewsky 1924). Tyto tři druhy konopí se od sebe liší vzrůstem, vlastnostmi nažek a zejména zásadními rozdíly ve struktuře dřevnatého oddenku. Od těchto tří druhu, tedy lépe řečeno - od prvních dvou druhů, byla vyšlechtěna řada variet (viz odkaz na konci této stránky). Jiná botanická klasifikace uvádí, že rod Cannabis je pouze jeden velmi variabilní druh, Cannabis sativa, s dvěma poddruhy, sativa a indica. Všechny druhy konopí sice obsahují sloučeniny kannabinolu, nicméně i mezi jednotlivými druhy mohou být obrovské rozdíly.
Tento rod je zastoupen jednoletými a většinou dvoudomými bylinami (=mají jak samčí tak samičí rostliny). Kořen je kůlový dosahující hloubky až 2 m, přesto je v poměru k velké hmotě nadzemní části poměrně slabě vyvinutý. Lodyha je přímá, lysá nebo chlupatá, většinou čtyř až šestihranná a někdy rýhovaná. Dosahuje výšky od 0,3 do 6 m, s 7-15 internodii a je více či méně větvená.
Listy jsou dlouze řapíkaté s vytrvalými palisty, na bázi lodyhy vstřícné, výše nejčastěji střídavé s čepelí tří až jedenáctičetnou. Lístky úzce podlouhlé, k oběma koncům zúžené, na okrajích pilovité, dlouze zašpičatělé. Na líci jsou tmavě až šedozelené, drsné, na rubu pak chlupaté až olysalé, šedavě zelené a slabě drsné.
Samčí rostliny, jsou méně vzrůstné a štíhlejší, mají světlejší listy a dozrávají o 4 až 6 týdnů dříve než rostliny samičí. Samčí květy (na obrázku nahoře) vyrůstají v řídkých úžlabních nebo vrcholových latách. Mají pětičetné bělavé, žluté nebo nazelenalé okvětí a pět tyčinek s tenkými nitkami. Převislé prašníky praskají vrcholovou štěrbinou. Tyto rostliny produkují takové kvantum pylu, že jejich oplodnění není vůbec závislé na hmyzu.
Samičí rostliny, tzv. hlavaté, jsou statnější, více olistěné a temně zelené. V úžlabí listů mají svazečky stopkatých květů (na obrázku dole) se zelenavým srostlým okvětím. Uvnitř je dvouplodolistý pestík se dvěma červenými bliznami, semeník je svrchní, jednopouzdrý, s jediným vajíčkem. Květ je částečně obalen podpůrným listenem, který může být svrchu porostlý žláznatými chlupy, vylučujícími pryskyřici. Samičí rostliny jsou jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska obsahu psychoaktivních látek významnější.
Divoce rostoucí konopí vytváří samice a samce v poměru zhruba 1:1. Tento poměr lze však měnit pomocí změny podmínek růstu až na 9:1. Čím více má například rostlina světla, tím více je samic. Naopak čím bývají podmínky horší tím více bývá samců. Výjimečně, zejména v extrémně špatných životních podmínkách, se vyskytují i rostliny oboupohlavní - "hermafroditi".
V průběhu tvorby plodu se mění podpůrný listen v chrupavčitý obal, který uzavírá vejcovitou až kulovitou, mírně zploštělou nažku. Ta je asi 2-5 mm dlouhá a 2-4 mm široká s povrchem bělavým, šedým, hnědým nebo černým, často s mozaikovitou kresbou. Poněvadž oplodí srůstá s osemením v praxi se nerozlišuje plod a semeno. Má poměrně malý endosperm a velké podkovovitě zakroucené embryo. Na bázi plodu je více či méně zřetelná zúžená zóna, tzv. oddělovací vrstva, která se vyskytuje zejména u planě rostoucích druhů. Pokud jsou semena uchovávána v suchu, při teplotě pod 60 °C zůstávají použitelná mnoho let.
Hmotnost 1000 semen kolísá mezi 10-29 gramy, především v závislosti na druhu a podmínkách prostředí.
Původním domovem konopí je pravděpodobně centrální Asie, odkud se díky své pěstitelské nenáročnosti rozšířila prakticky po celém světě, především pak v oblastech s teplým klimatem. Pěstuje se však i v evropských podmínkách včetně České republiky. Přestože se u nás lze s pěstováním konopí setkat prakcicky ve všech částech země, nejvíce se mu daří v oblastech severní a jižní Moravy, kde konopí dosahuje nejvyšší kavality co do obsahu psychoaktivních látek.

Název česky: Konopí indické, K. seté, K. rumištní (plevelné)

Název latinsky: Cannabis indica, C. sativa L., C. ruderalis

Lidový název, slang: Hašiš, Marihuana, Marijánka, Maruška, Konopice, Penák, Pěnek, Pěnka, Pramen štěstí, Tabák smíchu, Tráva, Hanf, Grass, Hempe, Knaster, Hemp pot, Mary Jane, Weed, Bhang, Charras, Ganja, Parvati, Siddhi, Al Haschisch, Qunnubu, Dagga, Hierba Santa, La Mona, Marijuana, Maconha, Habibabli, Kif, Anaša, Da Hola Herb

Čeleď: Konopovité, Cannabaceae